Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

DD4 - THE END

Vytvořeno 02.04.2010 12:57:22 | Poslední změna 02.04.2010 13:06:04
Pousmál jsem se a zamračil se na tu paničku, co se tvářila, jako by jí sebrali lízátko. Pak jsem si dál v klidu maloval palmu. Chvíli jsem pozoroval Sakuřiny opravdu prkenné pohyby a radši jsem se otočil.
Hned jak jsem mohl, jsem utíkal za Kibou, měli jsme mít hodinu tance. Já tančil…teda spíš jsem se snažil. Kiba se na mě totiž pořád tiskl.
"Heeej, tohle je můj prostor a tohle tvůj." Vyznačil jsem. "Koukej se mi do očí." Lehce jsem se pohyboval, zatímco Kiba si svůdně lehl na zem. Zaposlouchal se do písničky a pak na mě zavolal:
"Jak voláš na svého miláčka?"
"Ke mně, miláčku!" Prohnul jsem se v zádech.
"A když neodpovídá?"
"Miláčku…" Zamrkal jsem smutně.
"A když pořád neodpovídá?" Klekl si. Přišel jsem až k němu.
"Prostě řeknu: Beeejby." Zazpíval jsem. Stáhl si mě k sobě a začal líbat. Uslyšeli jsme kroky a odtrhli se od sebe. Právě včas, dovnitř vešel Suigetsu. Na tváři se mu objevil překvapený výraz.
"Honey-chan, co tu děláš?" Zeptal se. "Aha, tanec. Proč jsi neřekl mně..? Ale to nevadí." Usmál se. Přešel ke Kibovi.
"Na letošní ukončení jsem naplánoval jiný tanec. Místo mamba by se dalo použít paso-double, to teď letí (to nevím, ale…)." Oznámil arogantně. Kiba na moment sklopil hlavu, jak se snažil ovládnout vztek. Pak se na Suigetsua podíval.
"Fajn, letos to ukončíme takhle." Suigetsu se spokojeně usmál a přešel ke mně.
"Dej pozor, aby se ti věnoval celou půlhodinu, kterou sis zaplatil." Usměju se a oddechnu si, když odejde.

//
"Je to nafoukanec" prskal Kiba. Sedl si na zem a tak jsem si obkročmo sedl na něj.
"Uklidni se"
"A ještě ke všemu mi tě chce zbalit" naštval se ještě víc.
"To se nikdy nestane. Nelíbí se mi. Nemá takovou sexy prdelku jako ty" pošeptal jsem mu.
"Nedráždi hada bosou nohou"
"A co, když budu" zeptal jsem se nevinně.
"Mohlo by se ti to vymstít" přejel mi jazýčkem přes rty. Naskočila mi husí kůže. Jak to on dělá, že mě vždycky tak rozechvěje?
"Půjdem ke mně?" zeptal se a políbil mě. Já jsem souhlasil.
Šli jsme po cestě k jeho chatce a povídali si o tanci na závěrečný večer. Pořád se ho
snažím přesvědčit, aby zašel za šéfem.
"Proč by jsi měl tancovat něco co nechceš" ptal jsem se ho pořád dokola.
"Musím. Nesmím o práci přijít"
"Je i jiná práce"
"Honey...já jsem celý život usiloval o to, abych měl aspoň na chleba a pak přijdu sem a zjistím, že jsem strašně krásnej a všechny ženy po mě touží. Platili mi za sex"
"Všiml jsem si tý jedný co ti dala peníze" odfrkl jsem si.
"Ale kvůli tobě jsem to odmítl" podíval se mi do očí. Zaslechl jsem svého otce a svojí sestru jak se s někým baví. Zrovna vycházeli z jedné chatky. Stáhl jsem Kibu k zemi.
"Uf nevšimli si nás" oddychl jsem si, když táta se Sakurou zmizeli za rohem.
"Ty jsi jim o nás neřekl?"
//

"Kibo, já…"
"Chápu, ty jsi vůbec neměl v plánu jim o nás říct, viď?" Zamračil se.
"Ne! S mým otcem je to trochu složitější, ale…"
"Nech toho!" Kiba se otočil a naštvaně odešel. Posmutněl jsem a sedl si na pařez. Po nějaké době jsem se sebral a odešel do chatky patřící Ino.
"Ahoj, neviděla jsi Kibu?" Zeptal jsem se, když otevřela. Otevřela dveře víc, byl tam. Vstal a vyšel se mnou před chatku.
"Omlouvám se." Pronesl jsem kajícně a opatrně ho ze zadu objal, stejně tam nikdo nebyl. Líbal jsem ho na odhalený krk. Najednou se tam objevil Suigetsu.
"Honey…?" Vykulil oči. Pak se ušklíbl. "Nic si z toho nedělej, taky jsem se zapletl s chátrou." Kiba se naštval a vrhnul se na něho. Začali se prát.
Když už byl Suigetsu na zemi, tudíž ho Kiba mohl klidně mlátit. Podíval se můj tanečník na mě a pak si jen imaginárně odplivl.
"Nestojíš mi za to."
Po večeři mi Sakura důvěrně sdělila:
"Dnešní noc strávím se Sasukem, on to ještě neví." Zahihňala se.
"Sakuro jsi si jistá? Víš, dvoje poprvé bys měla…"
"Honey, mlč, ty budeš panic, než se oženíš, ne-li dýl, tak nepoučuj." Odsekla. Jo kdyby věděla.

//
Mezitím co mě moje úžasná sestřička zdělovala jak se vyspí s tím pošukem Sasukem se můj Kiba hádal s Ino.
"Jak si to jako představuješ"
"Co" nechápal Kiba.
"Nemůžeš chodit s Honey"
"Nevidím důvod..."
"Důvodů je hned několik"
"Tak mi je pověz" zvyšoval hlas Kiba.
"Je to kluk" začala.
"Ježiši, tobě to ještě nedošlo? Já jsem gay a ten bývá na kluky" protočil panenkami.
"Jak myslíš, ale můžou tě vyhodit"
"Nevyhodí"
"Moc si věříš a taky je to syn toho doktora a víš jaký on je" Kiba si povzdechl na tohle odpověď neměl.
"Jenže já se do něj zamiloval" hlesl. Ino ho soucitně objala.

"Měla by jsi počkat na toho pravého"
"Sasuke je ten pravý"
Koukal jsem na Sakuru jako na nějvětšího blba. Copak jí nedošlo, že si s ní jenom hraje? On přece doufá v to, že se s ním vyspí. Pak se bude chtít přiženit do naší rodiny a otec mu nadšeně dá peníze na studium.
"Myslel jsem, že svoje poprvé by jsi měla prožít s někým kdo tě miluje"
"Určitě mě miluje" dupla nohou a odcupitala pryč.
//

Povzdechl jsem si. No, poté co se Sakura dostatečně nalíčila, jsem se vytratil za Kibou. Čekal na mě. Usmál jsem se a vběhl mu do náruče.
"Miluju tě." Vydechl jsem najednou. Kiba se zarazil, ale jen nepatrně.
"I já tebe." Políbil mě do vlasů pak na ucho, na čelist až se konečně dostal k ústům. Hladově jsem mu polibek opětoval. Celou noc jsme se líbali, mazlili, "tančili" a poslouchali pomalou
hudbu, co zbyla po Kibových předchůdcích.
"Víš, co se mi zdálo?" Zašeptal Kiba, zatímco mi prstem přejížděl po podbřišku.
"Ne."
"Že jsme se procházeli, potkali tvého otce a ten mě objal kolem ramen, jako to udělal Suigetsuovi." Usmíval se jemně Kiba.
"Jo, to by bylo krásný."
O Sakuřině neštěstí jsem se dozvěděl později. Šla vyparáděná k chatce a zaklepala.
"Sasuke? To jsem já, Sakura." Když se nic neozývalo, otevřela dveře a spatřila Sasukeho s tou brunetou, co cpala peníze Kibovi.
Ráno majitel, jmenoval se myslím Orochimaru, jako obvykle přišel k našemu stolu. Důvěrně se naklonil k otci, slyšel jsem části jejich debaty a došlo mi, že chtějí vyhodit Kibu kvůli nějakým krádežím, které nemohl spáchat, protože byl se mnou. Ale taky nemohl uvést své pravé alibi. Snažil jsem se Orochimara přesvědčit, že to Kiba nebyl, nevěřil mi, ani otec.
Nakonec jsem vytáhl poslední eso, byl jsem zoufalý.
"Kiba ty peněženky neukradl, protože byl celou noc ve své chatce. Vím to, protože…protože jsem tam byl s ním." Promluvil jsem váhavě a pečlivě se vyhýbal otcově pohledu.

//
"Snad jsem ti jasně řekl, že se s nima bavit nebudeš" zařval otec a já dostal pořádnou facku.
"To se nemůžeš bavit s někým jako je Suigetsu" zeptal se a měl úplně rudou bravu hlavy jak byl rozčílený.
"Nebudu se bavit s žádným nafoukancem" odpověděl jsem a mnul si tvář. Vsadil bych se, že se mi tam objeví červená ruka mého táty.
"Vždyť je milý, chytrý a bohatý" zařval.
"Co je na tom jestli je chudý nebo bohatý? Kiba je taky milý a chytrý jenom ty to nechceš vidět"
"Proč nemůžeš být jako tvoje sestra? Ta si našla sice číšníka, ale on bude studovat"
"Sasuke je pěknej sukničkář" odfrkl jsem si "včera se s někým vyspal" práskl jsem na něj. Začínalo mě štvát jak se navážel do Kibi.
"To si vymýšlíš" štěkal dál otec. Povzdechl jsem si. Co bych mu měl vysvětlovat? Já vím jak to všechno doopravdy je a to že se s tím otec nedokáže srovnat není můj problém.
"Kiba má padáka" rozhodl Orochimaru.
"COŽE? To nemůžete" zděsil jsem se.
"Za prvé můžu. Za druhé zmlátil mého vnuka a ta třetí podle všeho ukradl ty peněženky. Nehodlám se o tom bavit" uzavřel to ten slizoun. Kiba z toho nebude nadšený.
"S ním se už bavit nebudeš" rozhodl znova otec. Podíval jsem se na něj a pak jsem běžel co nejdál od něj.
//

Skončil jsem samozřejmě u kiby, který tam nebyl. Švihl jsem sebou na postel a pravděpodobně usnul. Vzbudil mě až Kibův polibek.
"Kibo?" Zamumlal jsem.
"Chytili zloděje, byla to nějaká Karin a Juugo." Posadil se vedle mě.
"Ale to je skvělý, teď tě nevyhodí." Objal jsem ho, ale Kiba mě mírně odstrčil.
"Vyhodí? Ale to nemůžou."
"Když půjdu sám, dostanu i prémie." Ušklíbl se. Cítil jsem strašný vztek, na všechno. Na otce, Orochimara, jeho vnuka, Sasukeho, Sakuru a i na sebe.
"Takže to bylo k ničemu! Moje rodina se mnou nemluví, asi mám doživotního zaracha a bylo to všechno k ničemu." Hysterčil jsem.
"Ne, Honey, nebylo to k ničemu." Objal mě Kiba a políbil. Pohladil mě po tváři.
"Je to hloupý, ale jak se vlastně jmenuješ?" Zeptal se.
"Naruto, ale nikdo mi tak neříká, jsem prostě Honey, tatínkův EXmazánek." Usmál jsem se hořce.
"Naruto, to je jméno pro muže." Políbil mě můj tanečník na čelo. Pak se pustil do balení. Musel jsem do chatky, kde na mě matka, otec i Sakura zírali jako na vraha. Ozvalo se zaklepání, otec šel otevřít. Kibův hlas jsem poznal i na dálku.
"Jiraya-san, jen jsem chtěl říct…máte štěstí, že máte syna, jako je Naruto. Nezapomněl jste jeho pravé jméno?" Pak už jsem slyšel jen bouchnutí dveří. Než se otec stihl vrátit, vyskočil jsem oknem ven.
Kiba už stál u auta, zadní okénko bylo zadělané igelitem. Pomalu jsem k němu došel a pevně se na něho přitiskl.
"Nemůžu uvěřit, že odjíždíš." Zašeptal jsem.
"Alespoň budeš mít konečně čas na házení podkovou a Monopoly." Usmál jsem se a přitiskl se na Kibovy rty v zoufalém polibku.
Nakonec jsem tam zůstal sám, zběsile mávající. Slzy si nenechaly říct a sklouzly z mých očí dolů. Zrádkyně.

//
"Nemůžu uvěřit, že jsi gay" vyprskla Sakura, když jsem se později vrátil do chatky.
"Co je ti potom" zeptal jsem se. Oči jsem měl zarudlé od pláče a chraplavý hlas. Nic mě nebavilo. Bez Kibi tu byla nuda. Otec mě donutil se omluvit Suigetsimu. Nevím za co jsem se mu měl omlouvat takže to vypadalo spíš jako:
"Víš co má Kiba a ty ne?" zeptal jsem se.
"Určitě vím co nemá" zasmál se. Byl to takový ten ďábelský smích "dva hotely"
zavrtěl jsem hlavou jak může být tak pitomý.
"Srdce na pravém místě" řekl jsem a už odcházel "jo a vlastně měl jsem se ti omluvit, ale nevěděl jsem za co. Teď už to vím"
Suigetsu čekal co řeknu. Usmál jsem se "omlouvám se, že ti Kiba nemohl tu hubu rozmlátit víc" s tím jsem se rozloučil a odešel pryč.
Blížil se večer. Nechtělo se mi tam. Co tam taky budu dělat? Táta se, ale rozhodl, že tam prostě půjdu.
"Je to společenská akce, takže dělej ať už si oblečený"
Práskl jsem dveřmi od pokoje. To snad není možný. Sakura vešla bez zaklepání a začala se přehrabovat v mých věcech. Pak vytáhla společenské sako a kalhoty.
"Tohle si obleč" poslechl jsem jí. Když jsem se oblékl tak mě i učesala. Měl jsem na hlavě jako vždy ptačí hnízdečko.
//

"Děkuju." Pousmál jsem se a omyl si obličej. Měli jsme čestné místo u zdi. Posadil jsem se do koutku, abych s nikým nemusel komunikovat. Postřehl jsem Sasukeho omluvný výraz, který stáčel k Sakuře. Té to ovšem bylo úplně fuk. Raději odešla na soutěž. Bylo tam více podobných 'talentů' zalitoval jsem, že sem si nevzal špunty do uší.
Sakura měla na sobě něco, co měl být kostým hawaiské tanečnice a zpívala nějakou starou španělskou námořnickou píseň. V duchu jsem úpěl, ona přeci nemůže být moje příbuzná.
Najednou se ovšem v mém zorném poli objevil někdo úplně jiný.
"Kibo…" vydechl jsem. Otec se rozhlédl a zamračil se. Kiba přišel k nám.
"Honey nebude sedět v koutě!" Vytáhl mě na nohy a už jsme si to štrádovali nahoru na podium. Kiba podal tomu chlapovi u radia CD a došel k mikrofonu. Vyhodil tím všechny 'talentované'.
"Vážené dámy i pánové. Každý rok jsem tančil poslední tanec. Letos mi to někdo zakázal. I přesto jsem tu a to jen díky jedné osobě, která mi ukázala, že lidé spolu mohou vycházet bez ohledu na společenské vrstvy. Chtěl bych říct; Miluju tě, Naruto." Podíval se na mě a hudba začla hrát.
Pustili jsme se do tance, užíval jsem si ho jako poslední věc, co v životě udělám. Dokonce i zvedačka se mi povedla a roztančili jsme spolu celý sál.

//
"Myslím, že by jsme si měli promluvit mladý muži" začal táta zrovna, když jsem s Kibou tančil na ploužáka. Omluvně jsem se na něj usmál a políbil. Pak jsem se vydal kousek stranou, abychom měli soukromý a taky přehlušili tu hudbu.
"Chápu, že Kiba je tvoje první láska, ale je na čase, aby jste se rozešli" to mi měl promluvit do duše? Koukal jsem na něj jako na největšího idiota. Nevěřil jsem co mi právě řekl. Všechno se ve mně bouřilo.
"Není na čase. Až budu chtít rozchod tak se rozejdeme" zařval jsem mu do obličeje.
"Je z nižší třídy a udělal dítě tý blondýně"
"Není žádná nižší třída! Není žádná třída aspoň né pro mě!! To nebyl on" měl jsem na krajíčku.
"Honey"
"Nejsem Honey, ale Naruto"
"Promiň synu" omluvil se otec a chtěl mě popleskat po rameni, ale já se mu vysmekl
a vrátil jsem se zpátky ke Kibovi. Ten si mě přitáhl do náruče a kolíbal se semnou ze strany na stranu.
"Co ti chtěl"
"Mám se stebou rozejít" posmutněl jsem.
"Chceš se rozejít"
"NIKDY" zakřičel jsem a Kiba se na mě usmál.
//

"Co tedy řešíš? Smím prosit?" Uklonil se jako se to dělávalo dřív. Zachichotal jsem se a…co že jsem to udělal?! Fakt jsem se zachichotal! Jde to se mnou z kopce. Přijal jsem Kibovu ruku a opět jsme se spolu oddávali tanci.
Pevně jsem se o Kibu opíral, nechtěl jsem ho ztratit, ale dnes je konec a zítra se odjíždí domů. Měl jsem pocit, že jsem mu mírně namočil triko, ale co.
Otec šel za Sasukem, který měl chvilku volna a podal mu svazek bankovek.
"Něco z tebe bude, cítím to." Usmál se. Sasuke se taky usmál.
"Já věděl, že budete mít pochopení. To s Ino…každý může udělat chybu, ne?" Otec mu naštvaně vytrhl peníze z ruky a odešel.
Odchytil si nás s Kibou.
"Co chceš, tati?" Zavrčel jsem.
"Když udělám chybu, tak to přiznám…moc vám to slušelo." S tím odešel. Zírali jsme na něho oba jak puci.
"Smířil se s tím." Zkonstatoval jsem s úsměvem.
"Jo." Kiba kývl. "Nechtěl by ses na chvilku vytratit?" Oba jsme se vydali 'k němu', stejně tam zatím nikdo nebydlel. Už ode dveří jsme ze sebe strhávali oblečení. Chtěl jsem se ho dotýkat, cítit ho v sobě. Tak moc jsem po něm toužil. Poznal jsem, že on taky, když jsem rukou přejel přes jeho napnuté kalhoty. Zaklonil hlavu a vydechl.

//
Schodil jsem ho na postel a sklonil se k němu pro polibek. Rukama jsem osahával každičký kousíček jeho těla a líbilo se mi jak se pod mýma rukama chvěje. Stáhl jsem mu trenky a vzal jeho úd do úst. Pohyboval jsem hlavou, ale Kiba mě zarazil. Nechápal jsem to.
Políbil mě a překul mě, takže já teď byl pod ním. Sundal mi kalhoty a rukou ho třel. Pusinkoval moje tělo jako by to bylo něco posvátného.
Kroužil jazýčkem kolem bradavek a nakonec vzal můj penis do úst.
Křičel jsem jeho jméno, ale nenechal mě vyvrcholit. Otočil mě na všechny čtyry a prudce do mě vnikl. Ještě, že jsem si na to zvykl takže mě to vůbec nevadilo. Začal přirážet.
Vyvrcholili jsme ve stejnou dobu.
Rozplácl jsem se na posteli a Kiba na mě. Naštěstí se pak odkulil, takže jsem mohl dýchat. Přitáhl si mě do náruče.
"To bylo…"
"Úžasný." Doplnil jsem ho. Kiba se usmál a políbil mě na čelo, nos a rty. Netrvalo dlouho a usnul jsem, za ten den toho na mě bylo moc.
Vzbudil jsem se, ale Kiba tam nebyl. Posmutněl jsem, nemohl přeci odjet. Vyhrabal jsem se z postele a nevlékl na sebe pomačkané oblečení, které bylo rozházené všude možně, takže jsem ho musel hledat.
"Už mi zase utíkáš?" Zeptal se pobaveně Kiba, který právě vylezl ze sprchy. Smutně jsem se pousmál.
"Musím balit." Kiba mě objal.
"Honey-chan, nevěš hlavu, uvidíme se." Pohladil mě a palcem setřel pár slz. Kývl jsem a vyběhl jsem z chatky, do té naší pro změnu.
"No to je dost, balit!" Rozkázal otec. Jen jsem se na něho smutně podíval a zalezl do sprchy. Pak jsem si oblékl volnější džíny a černé triko. Zbytek věcí jsem zabalil do kufru. Teda kromě mp3.
"Pojedeme." Oznámila mi rodina a všichni jsme se vydali k autu. Naložil jsem si kufr do kufru (xDD) a otočil se. Právě přišel Kiba a očima se mlčky přeměřoval s mým otcem. Objal jsem ho a nikdy, nikdy jsem ho nechtěl pustit. Na to pro mě znamenal až moc.
"Já nechci pryč." Vzlykl jsem.
"Ale no tak, já tu taky nezůstávám, vyhazov pořád platí."

//
"Kdy se teda uvidíme" zeptal jsem se.
"Neboj bude to brzo" naposledy mě políbil a pak mě od něj otec odtrhl.
Musel jsem nasednou do auta. Táta otočil klíčkem a auto naskočilo. Kiba se na mě díval a mával mi. Trhalo mi to srdce.
Vyjeli jsme a Sakura začala zase blábolit.
"Stejně nechápu co na něm vidíš" zakroutila hlavou. Zhnuseně jsem se na ní podíval.
"Je lepší než nějaký Sasuke, kterej by tě zbouchnul" odfrkl jsem si a nasadil si sluchátka. Začínal jsem jí mít plné zuby.
Začala mi škola. Všechno se vracelo do starých kolejí. Večer jsem nemohl spát, protože jsem přemýšlel co asi Kiba dělá. Rodiče se zase o nás nezajímali tak jak mi to vyhovovalo. Největší problém byla Sakura, která se rozhodla, že bude chodit na hodiny zpěvu. Musel jsem se na ní chodit dívat. Bylo to utrpení, ale našel jsem si špunty do uší a už to šlo.
//

Nakonec jsem se z toho vymluvil. Bylo to těžké, přátel jsem měl málo a ještě míň po té, co jsem začal chodit v depresích. Po Kibovi se mi moc stýskalo. Neuběhl den, abych neměl červené oči od pláče. Byl jsem unavený a měl kruhy pod očima. Vykašlala se na mě i Hinata. A já přitom tolik někoho potřeboval, někoho, kdo by mě objal a řekl, že je to dobré.
Zazíval jsem a uložil do škříňky učebnice. Zabouchl jsem ji, pomalu jsem se šoural domů. Nechtělo se mi tam, ale co se dalo dělat. Uslyšel jsem za sebou kroky, rychle jsem utřel několik zrádných slz, které se spustily po mých tvářích.
"Naruto?" Otočil jsem se. Za mnou stál idol z mých dřívějších snů.
"Potřebuješ něco Gaaro?" Donutil jsem se k úsměvu.
"Nechtěl bys jít se mnou ven? Jakože na rande? Vím, že jsem se ti vždycky líbil." Usmíval se sebejistě a mrkal na mě svýma zelenýma očima. Zarazil jsem se. Před dvěma měsíci bych za to dal cokoliv, ale teď? Teď mi to vehnalo slzy do očí, zamrkal jsem je. Najednou jsem uviděl za Gaarou známou siluetu.
Zdál se mi, jako v poslední době častěji? Na to ale vypadal moc reálně. Usmál jsem se, když na mě zamával a na tváři se mu objevil jeho krásný úsměv. Proběhl jsem kolem Gaary, pustil na zem batoh a skočil Kibovi kolem krku, přičemž jsem omotal nohy kolem jeho pasu.
"Kibo…" Vydechl jsem a zabořil tvář do jeho klíční jamky. Vdechoval jsem jeho vůni. "Naruto..." Objal mě kolem pasu a chytil pod zadečkem. "Tys plakal?" Zeptal se mě, když mě položil na zem a zvedl mi tvář.
"Vypadám hrozně. Ale mně se strašně stýskalo." Slzy se mi opět spustily z očí. Kiba mi je něžně setřel, na jeho tváři zahrál úsměv.
"Už nemusíš, jsem tady." Políbil mě. Po tak dlouhé době jsem cítil jeho rty na mých. "Ale na jak dlouho?" Zeptal jsem se smutně, když jsme se od sebe odtáhli.
"To mi připomíná, že pro tebe mám překvapení. Bydlím tu. Našel jsem si práci v taneční škole, docela dobrej plat, mám i hezký byt, i když nic velikého, takže se mě jen tak nezbavíš, Honey-chan." Radostně jsem něco zakřičel a objal ho. Poprvé za dlouhou dobu jsem se cítil šťastný.
"Miluju tě," zašeptal jsem.
"A já tebe." Políbil mě Kiba do vlasů. "Chceš vidět můj byt?" Zablýsklo se mu v očích. Přikývl jsem a sebral jsem svou tašku.
"Promiň, Gaaro, jsem zadaný." Usmál jsem se na překvapeného spolužáka a spolu s Kibou jsme šli pokřtít jeho byt.