Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

MDZSK 1

Vytvořeno 01.04.2010 17:19:29 | Poslední změna 01.04.2010 17:25:59
Modrovlasá dívka v džínových kraťáskách a červeném basketbalovém dresu si poskakuje po chodníku lehkým tanečním krokem, v uších sluchátka a v ruce vodítka od svých dvou psů, zlatého retrívra a rotvajlera. Zabraná do hudby si nevšimne osůbky ověšené zavazadly jdoucí proti ní. Samozřejmě, že do sebe vrazí. Modrovláska vyskočí a spěšně pomáhá na nohy jiné dívce v jejím věku.
„Promiň, promiň, já nechtěla.“ Omlouvá se překotně, zatímco se snaží krotit své zvědavé psíky, kteří na cizinku hlasitě štěkají a zároveň jí za každou cenu chtějí olíznout obličej. Červenovlasá dívka s modrýma očima vytáhne z pusy lízátko a mile se usměje.
„To nic. Já jsem Naru, Naru Taeko. Teď jsem se přistěhovala a moje rodina bydlí na druhém konci Konohy, takže potřebuju najít cestu ke kolejím. Ty se tu vyznáš?“ Zajímá se a snaží se posbírat kufry.
„Jo, já jsem místní. Uchiha Mononoke jméno mé, ale říkají mi Mono.“ Směje se Mono na dívku přátelsky. „Blacku, Yukiko, ticho!“ Psi zmlknou a ona se obrátí na Naru. „Takže asi budeš spolužačka. Pojď, zavedu tě.“ Čile popadne jeden z kufrů na kolečkách a táhne ho ke kolejím.
„Ty tam taky bydlíš?“ Zajímá se Naru. Mono se zasměje.
„Ne, to by mi bráška nedovolil. Jestli chceš, můžeme být kamarádky, vypadáš mile.“
„To by bylo fajn. Máš hodně sourozenců?“ Zajímalo červenovlásku.
„No, dva starší bratry a dvojče. Měla bych dotaz, jaký je tvůj názor na gaye?“
„Gayové? Kde???“ Zeptá se nadšeně Naru. Mono se rozesměje. Jejich rozhovor přeruší až Monin mobil, hrající písničku od Miyaviho.
„Copak, Mell-chaan?“
„Ne, přijdu později. Mám práci.“
„Já myslím, že to beze mě přežiješ.“ Zaklapne mobil.
„Kdo to byl?“
„To byla Mell, kamarádíme spolu už od základky. Tak, teď tudy.“ Za veselého hovoru procházejí městem směrem ke kolejím, když se za nimi ozve zvuk podrážek a vzápětí vražedný křik.
„Mononoke Uchiho!“ Mono se zarazí a s nevinným úsměvem se otočí. Po chodníku k nim přikluše přibližně o hlavu větší chlapec s bledou kůží, černýma očima a havraními vlasy. Měří si menší modrovlásku vražedným pohledem. Pak k ní natáhne ruku.
„Co-o?“ Zamrká nevinně.
„Mono. Vrať. Mi. Můj. Dres!“ Zavrčí.
„Sasuke, jaký dres?“
„Ten, co máš na sobě, lépe řečeno, cos mi ukradla.“
„Jo ty myslíš tenhle.“ Usměje se kouzelně a zatahá za dres, co má na sobě.
„Jo, ten myslím. Tak mi ho vrať.“
„Sasuke, ale já jiný triko nemám a ty přeci nechceš, aby tvoje malá sestřička přišla bez trika k úhoně.“ Sasuke se ušklíbne. Hrábne do batohu a vytáhne jednoduchý, modrý nátělník.
„Výměna. A dělej, přijdu pozdě na trénink, kluci čekaj.“ Začne podupávat nohou. Mono tedy zaleze za roh a zpět se vrátí se Sasukeho dresem v ruce. „Super, měj se.“ Sebere jí Sasuke dres a dá se do běhu.
„Oh, promiň, on se ani nepředstavil, můj bráška Sasuke.“ Otočí se k šokované Naru.
„Aha.“
„No, tak půjdeme dál. Mimochodem od něho i Naruta – toho ti později taky představim – se drž dál. Řekněme, že je to jeden můj projekt, na kterém nenápadně už nějakou dobu pracuju.“ Rudovláska kývne a následuje Mono dál.
„A jsme tady.“ Ukáže Mono na poměrně vysokou hezky vypadající budovu.
„Dobře, tady už to zvládnu sama. Díky, ještě se uvidíme.“
„Ahoj.“ Zavolá za ní Mono, než zrzka zmizí v budově. Pak už se vydá na sraz s Melissou, se kterou se přátelila od smrti jejích rodičů.
„Meeell-chaaan.“ Křikne a skočí jí jako obvykle kolem krku.
„Ahoj, sluníčko.“ Usměje se na ní Melissa a pohladí oba psy.
„Tak jak?“ Zajímá se modrovlasá a pohupuje se na houpačce.
„Nic. Sraz s kluky je v pět a Sasuke s Narutem tam v tu dobu budou. Mimochodem, ty jsi Sasukemu zase zabavila triko?“ Ukáže na chlapecký nátělník.
„Ne, dres, ale on mi ho sebral.“ Zasměje se Mono.
„Ty jsi nenapravitelná.“ Zakroutí hnědovláska hlavou a pobaveně se usmívá.
„Copak já můžu za to, že se mi jeho trika líbí? Itachi odmítá vzdát snahu udělat ze mě dámu, u Leen pokročil k dívčímu oblečení, ale u mě se mu nedaří.“ Zakření se spokojeně.
Pak jí úsměv zkysne na rtech, v jejím zorném poli se objeví její ‚oblíbené‘ osoby. Karin, Ino a Sakura. Ony si jí na rozdíl od ní oblíbily, protože je sestra jejich milovaného Sasukeho. Chovají se k ní jako ke kamarádce a dítěti, jen protože je trochu mladší. Všechny tři vypadají podobně, krátká trika s výstřihy, minisukně a boty na podpatku.
„Mono-chaaan.“ Zašvitoří Sakura.
„Dlouho jsme se neviděly.“ Přidá se Ino a úsměvem i Karin se usmívá a Melissu okatě ignorují. Ne, že by to hnědovlásce vadilo.
„No nazdar.“ Zamrmlá Mono, Sasukeho spolužačky nemá ráda.
„Mono-chan, napadlo mě, v domě plném kluků se nemůže vyvíjet tvůj styl pro módu. Moje teta pracuje v salonu, mohla by ti pomoci.“ Usměje se mile Ino, která má vlasy obarvené na platinu a na očích růžové stíny, výraznou rtěnku i tvářenku…atd.
„Oh, to je milé.“ Odpoví nuceně vesele Mono. „Ty tu svojí tetu dost posloucháš, viď?“
„Jo, proč?“
„Radila bych ti, abys jí tolik neposlouchala, vypadáš pak trochu lacině.“ Usmívá se modrovláska a otočí se k šokovanému triu zády. Děvčata pak tedy odejdou a Mell s Mono mají klid, Mono se dál houpe na houpačce a Mell vedle ní visí na prolízačce. Mezitím uběhne pěkná doba.
„Mooonooo!“ Ozve se za nimi, otočí se. Běží k nim modrovláska velmi podobná Mono, jen má jiný účes a oblečení, táhne za sebou jinou modrovlasou holku.
„Leen.“ Usměje se Mono na svoje dvojče.
„Proč jsi zas bráchovi lohla dres?“ Dá Leen ruce v bok a měří si Mono důležitým pohledem.
„Protože proto.“ Zamrká tázaná. „A vůbec, co se do toho montuješ? Sasuke už si taky mohl zvyknout.“
„Protože jsem starší!“ Vyplázne Lenalee jazyk.
„O pět minut a pořád mi to připomínáš.“ Mračí se Mono. „A mimochodem, mohla bys tady slečně pustit ruku, nebo jí brzo upadne.“ Leen polekaně pustí dívce ruku a vzpomene si.
„No jo, tohle je Maya, přistěhovala se sem.“ Představí ji.
„Mono, dvojče tady slečny přemoudřelé.“ Usměje se Mono.
„Melissa, kamarádka tady Monítka.“ Oznámí Melissa.
„Ráda vás poznávám.“ Odpoví Maya a dívky si všimnou její mírných potíží s Japonštinou.
„Odkud jsi?“ Zajímá se Mono mile.
„Rodiče jsou z Japonska, ale přestěhovali se do USA, Baltimoru a tam jsem se narodila já, teď jsme se přestěhovali sem, kvůli mámině práci. Sice jsem od malička často japonsky s mamkou mluvila, ale stejnak mám trošku problémy.“ Přizná se Maya.
„Ahááá.“ Mono se odrazí a vyhoupne se pěkně vysoko.
„Mono!!!“ Ozve se zavrčení. Dost hlasité na to, aby se Mono lekla. Ta se lekne a vlivem šoku vyletí z houpačky v tom nejvyšším bodě.
„Uááááá!!!“ Letí několik metrů A dopadne přímo na svého bratra Sasukeho, který ji prostě automaticky chytí a spolu s ní se odporoučí k zemi. Po chvíli se vyhrabe na nohy a pomůže vstát i Sasukemu.
„Co to je, mohla ses zabít?“ Vyštěkne.
„To řekni Itachimu, neměl na mě křičet.“ Otočí se na staršího bratra, který tam zrovna dokráčel i se svými přáteli.
„Neměla jsi se tak houpat, mohlo se ti něco spát…mohla si…“
„Spadnout?“ Přeruší jeho litanii Mono. „To se stalo díky tobě!“ Otočí se k němu zády.
„Ahoj Mono.“ Ozve se několikahlasně.
„Čaute kluci.“ Usměje se na Sasukeho kamarády ze třídy. „Znáte už Mayu? Bude chodit s náma do třídy.“ Začne čile povídat a Leen jen útrpně přivře oči, Mono je prostě poděs. Už si zvykla, že ona holt musí být ta s nohama na zemi. Co jí zbylo, když její sestra zdědila bůhví po kom tolik hyperaktivity a ‚nešikovnosti‘. Ne, že by byla nemehlo. Hromadu věcí dokázala bezchybně, zčásti díky otcově (učednické) tyranii a fotografické paměti, ovšem vesele se zvládla natáhnout na rovném chodníku. Sasuke i Itachi si tak zvykli, že jí většinou automaticky chytí. Jestli Mono něco jde, je to ježdění a práce se zvířaty.
„Mayo, tohle jsou naši kamarádi. Náš bratr Sasuke, Kiba, Neji, Naruto, Gaara a Suigetsu. Chodí o rok výš. Pak tu máme Itachiho, Deidaru, Sasoriho a Peina. Ti chodí už na vyšší stupeň.“ Vysvětlí Leen ochotně. Kluci si s Mayou ochotně podají ruku. Američanka zůstane koukat na Itachiho, který se mile usmíval. Melissa se usmívá na Suigetsua a ten na ní cení svoje zoubky.
„Proč se na sebe tak culej?“ Ptá se ‚nenápadně‘ Sasuke Mono.
„Spolu choděj, sis nevšim?“ Zaťuká si Mono na čelo a zasměje se na svoji kamarádku.
„Fakt?“ Přidá se Naruto a zírá na dvojici, která se zrovinka začala líbat.
„Fakt.“ Vzdychne Mono a zazírá na Gaaru.
„Miiidoooriii!!!“ Ozve se jekot, kolem proletí bílá šmouha a srazí k zemi Kibu. Velký salašnický pes pečlivě oblizuje hnědovláskovu tvář a vrtí ocasem. Monini psi se mohou uštěkat, když panička sebere zelené vodítko a stáhne psa z Kiby. Ten se vyhrabe na nohy.
„Já se omlouvám.“ Doběhne tam blonďatá dívčina v jejich věku. Pes se vrátí k paničce a lísá se.
„To nic.“ usměje se Kiba a krotí Akamara.
„Já jsem Lan, těší mě.“ Usměje se blondýnka. Všichni se navzájem představí a zapovídají se.
„Já už musím letět!“ Ozve se najednou Mono a vzápětí je i se psy pryč.
„Kde je?“ Diví se všichni.
„Ve stáji.“ Odpoví klidně Melissa, která se ne modrovlásčin styl chování zvykla.
„Aha, vlastně už za týden, co?“ Promluví Naruto, kterému se rozsvítilo.
„Jo.“ Kývne Sasuke, který už taky pochopil.
„No, bylo super vás potkat, ale musím jít vybalovat.“ Usměje se Lan.
„Bydlíš na koleji?“ Zajímá se Maya.
„Jo. Pokoj 328.“
„Já taky, půjdem spolu?“ Lan kývne a obě odejdou. Sešlost se pomalu rozpustí.