Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

7. kapitola

Vytvořeno 01.04.2010 11:52:40 | Poslední změna 01.04.2010 11:53:06
"Já totiž-škyt- vůbec nevim-škyt-, koho miluju víc." Mlel Naruto opilecky a sem tam si škytnul. Kopl do sebe již Jashinví kolikátý kalíšek saké a objednal si další.
"Tak se s nima rozejdi a začni chodit se mnou." Navrhl Gaara podle něho geniální plán, jak se z toho dostat, byl už taky značně pod obraz. Obvykle při chození na panáka Naruta hlídal, aby se moc neopil, ale dneska se rozhodl opít taky. Naruto se rozesmál.
"To je super na-nápad G-škyt-Gaaro."
"Pánové zavíráme." Vyhodil je slušně barman.
Gaara s Narutem se tedy zvedli, podepřeli se a vymotali se z lokálu. Potáceli se po ulici. Několikrát do něčeho narazili a taky se párkrát natáhli na chodník, který byl podle nich všechno jen ne rovný. Šíleně se u toho smáli.
"Naruto-škyt- nevíš -škyt-, kde to jsme?" Zeptal se Gaara, když dorazili někam úplně jinam, než měli původně namířeno.
"Nevim." Rozesmál se Naruto. "Ty tady přece bydlíš."
"To je fakt. Ale mě se chce spát." Oznámil Gaara a pak se oba svalili do pískoviště a usnuli.


"Ty vole vstávej!" Vzbudil Gaaru ráno hlas jeho staršího bratra.
"Ne tak nahlas." Zakňoural a otevřel oči. Šok, nejenže si ze včerejšího večera nic nepamatuje, ale dokonce není ve své posteli. "Já nejsem doma? Co dělám na pískovišti?"
"Pěkně jste se i s Narutem zřídili a pravděpodobně jste si spletli směr. Hledáme vás celý dopoledne!" Vyjela na něj Temari.
Opodál se Sai se Sasukem snažili vzbudit Naruta. Ten se po nich vždycky ohnal rukou, zavrtěl se a spal dál. Vypil toho víc než Gaara a nebyl k probuzení. Nakonec to vyřešil Sasuke. Prostě Naruta popadl, hodil si ho přes rameno a vydal se s ním k Saiově pokoji. Sai ho kvapně následoval.
Gaara se sebral a pomalu se šoural domů, kde si plánoval vzít nějaký prášek na kocovinu. Pak si lehl a snažil se to prospat(tu kocovinu).


U Naruta, Saie a Sasukeho
Naruto se zavrtěl a otevřel oči.
"Do háje, mě je blbě." Hlesl a letěl do koupelny, odkud se pěknou dobu nesly jen dávivé zvuky. Když pak vešel ven byl úplně zelený. Sai mu podal kafe.
"Co jste včera probírali, že jste se u toho tak zřídili?" Zeptal se Sai zvědavě. Naruto se podrbal ve svých rozcuchaných vlasech.
"To kdybych věděl. Mám takovej pocit, že to bylo docela důležitý, ale mám totální okno. Došli jsme domů?" Obrátil se na dva černovlásky. Sasukemu zacukaly koutky.
"Ne. Asi jste se chtěli vrátit do dětských časů, našli jsme vás spát v pískovišti."
"V pískovišti?" Podivil se.
"Jo." Přisvědčil Sai. Po chvíli ticha se ozval Sasuke.
"Naruto není ti nic? Jsi nějak dlouho potichu."
"Říká ti něco slovo kocovina?!" Křikl na něj Naruto a odkráčel do koupelny. "Jdu se osprchovat." Oznámil mezi dveřmi.
Pustil na sebe ledovou vodu a snažil se vybavit si alespoň část jeho a Gaarova rozhovoru. Nic, ani slovíčko.
"Možná je to tak lepší." Poznamenal si pro sebe a vypnul sprchu. Utřel se ručníkem, natáhl si kalhoty a po vyjití z koupelny, padl na postel.
"Jdeš spát?" Zeptal se Sai.
"Jo. Kde je Sasuke?"
"Odešel. Tak dobrou, já se jdu projít." Klaply za ním dveře. Naruto po chvíli usnul.
+++
"Naruto." Uslyšel dva hlasy vedle sebe.
"Sasuke, Saii." Hlesl udiveně a za chvíli se ocitl v objetí dvou černovlásků. Ti se od něj vzápětí odtáhli a měřili se pohledy. Pak si ho Sasuke přitáhl do náruče.
"Naruto je můj." Prohlásil. Sai se zatvářil velmi naštvaně.
"Na to zapomeň!"
"Tak bojuj!!!" Ušklíbl se Sasuke. Oba se do sebe pustili.
"Dost!!!" Křičel Naruto. "Dost už. Přestaňte!!!" Svezl se Naruto na kolena. Sai i Sasuke se na něj podívali.
"Koho z nás?" Položili mu otázku. Naruto prudce zakroutil hlavou.
"Nevím." Do očí se mu vehnaly slzy. "Já nevím"
"Rozhodni se, rozhodni se, rozhodni se..." Rozléhalo se okolo něj.


Zezadu ho objaly čísi ruce.
"Už je to v pořádku."
"Sasuke." Hlesl. "Kam zmizel Sai?"
"Už je pryč. Už nám nebude stát v cestě." Šeptal mu Sasuke do ucha.
"Co jsi mu...?" Naruto ztichl, když uviděl zkrvaveného Saie kousek vedle nich. "Saii...Sasuke." Najednou Sasukeho tělo zmizelo.


"Rozhodni se, rozhodni se, rozhodni se..." Ozývalo se opět všude kolem. Naruto se přikrčil a zacpal si uši.
"Já nevím, nevím. JÁ TO NEVÍM!!!"
+++
"Šššš, Naruto už je to v pořádku. Neplač blonďáčku." Cítil ruku, která se mu probírala vlasy. Nechal se hladit a utěšovat, pak se poplašeně narovnal. Sai mu říkal "hvězdo", "blonďáček" mu nikdo neříkal. Podíval se na člověka, na jehož klíně měl až doteď hlavu.
"Sasuke?" Sasuke ho obdaroval sladkým úsměvem.
"Křičel jsi a vypadal jsi vyděšeně, chtěl jsem tě utěšit."
"Já křičel?" Vyjevil se blonďák, pak si vzpomněl na svůj sen."Rozhodni se, rozhodni se, rozhodni se..." Rezonovalo mu v hlavě. "Kde je Sai?" Zeptal se.
"Pryč." Řekl Sasuke nevzrušeně. "Šel se projít a koupit si nové inkousty." Usmál se na něj. "Takže jsme tu sami."
"Co?" Vyjekl Naruto poplašeně.
"Klid. Nebylo to myšleno zle." Řekl Sasuke se širokým úsměvem a naklonil se k němu. Naruto se roztřásl, sám nevěděl proč. Sasukeho rty se zlehka otřely o jeho ucho.
"Měl by ses jít alespoň navečeřet, když jsi vynechal snídani i oběd." Zašeptal. Jeho teplý dech pohladil Narutův krk a pak se černovlásek odtáhl. "Ale měl by ses doobléknout, myslím, že je hodně lidí, kteří by se při pohledu na tebe neudrželo." Poznamenal, olízl si rty a otočil se.
Naruto se na něj chvíli vyjeveně koukal a pak přes sebe kvapně přehodil černé triko se spirálou.
"Můžeme?" Zeptal se Sasuke.
"Ty ty jdeš se mnou?" Podivil se Naruto. Sasuke se ušklíbl.
"Máme tě přeci hlídat, navíc Sai by mi neodpustil, kdyby se ti něco stalo." Ne, že by mě to zajímalo. Naruto se tedy pomalu vydal za ním. Cítil se divně. Ze Sasukeho dechu na jeho krku se mu ještě stále držela husí kůže. Naštěstí se k nim po chvíli připojil Sai, takže se od něj Naruto mohl nechat obejmout a nemusel přemýšlet nad velmi závažnými otázkami, třeba proč se mu tak líbilo v Sasukeho klíně se Sasukeho rukou na v jeho vlasech.


O měsíc později
"Tak jsme tu." Oznámil Kakashi.
"Měli bychom jít, máme práci." Prohlásil Yamato.
"Mámě misi?" Zeptal se Naruto zvědavě, v Písečné se totiž docela nudil. Nesměl z vesnice pro jeho bezpečí a tak se jen poflakoval, užíval si volna se Saiem a trávil čas se Sasukem, který mu pomotal hlavu dalšími narážkami.
"Jo. Vrátit tě domů, všem chybíš a to jsi pryč jen měsíc." Řekl Kakashi s úsměvem.
"Tak vyrážíme." Rozesmál se Naruto a otočil se na Gaaru. "Díky" Přátelsky ho objal. "Měj se. A dlužíš mi návštěvu." Usmál se.
"Jasně. Navštívím tě co nejdřív." Pousmál se Gaara. "Tak se měj." Naruto kývl.
"Vyrážíme." Prohlásil a vyrazil. Ostatní s ním srovnali krok.
"Jak bylo?" Zajímal se Kakashi.
"Šlo to, ale byla to docela nuda." Odpověděl za Saie i Sasukeho Naruto. Sai se usmál, pro Naruta byla nuda skoro všechno, když nemohl lítat všude možně.


Zbytek dne proběhl v klidu, večer se zastavili kdesi v lese.
Naruto se kousek vzdálil.
"Kam jdeš?" Zeptal se Sasuke.
"Jdu se projít." Oznámil a zmizel mezi stromy. Sedl si na kámen asi 100 metrů od "tábora". Po chvilce zašustilo křoví. Otočil se a usmál se.
"Saii." Černovlásek v mžiku překonal vzdálenost mezi nimi a políbil ho. Naruto se zapojil, i když mu polibek přišel nějak jiný než obvykle.
Černovlasý chlapec ale chtěl víc, položil ho na kámen a rukou mu vyhrnul triko.



"Ne Saii, kousek od nás jsou Kakashi, Yamato a...Sasuke." Odstrčil ho od sebe. Sai se však nenechal a pokračoval. "Dost Saii!" Bránil se chabě.
"Měl by jste přestat, než se stane něco nemilého Kakashi-sensei." Ozval se Sasukeho melodický hlas.
"Ka-Kakashi-sensei?" Vypravil ze sebe Naruto, když Kakashi zrušil proměnu. Ten po něm jen hodil jakýsi úsměv a otočil se k Sasukemu.
"Jaká nemilá věc by se mohla stát?" Zeptal se. Sasuke se zatvářil zamyšleně a pohrával si se svou katanou.
"No myslím, že třeba katana v zádech by vám moc neprospěla." Usmál se pokřiveně.
"Vyhrožuješ mi Sasuke?"
"Ne, jen vás mile upozorňuji na možné následky vašich činů" Kakashi si to přehrál v hlavě. Sasuke u Orochimara hodně zesílil a on si nebyl jistý, zda by Uchihu porazil. Zvlášť, kdyby se k němu přidal Sai. Odstoupil od Naruta.
"Dobře, smažme to. Zapomeň na to Naruto." S těmi slovy zmizel v lese.
"Proč?" Zeptal se Naruto otřeseně po stáhnutí trička do původní polohy.
"Je to starej úchylák(ale na mě nemá) a líbíš se mu. A já se mu vůbec nedivím." Naruto sebou škubl. "Neboj, nikdy bych tohle neudělal, ne bez tvé spolupráce." Objal Naruta kolem ramen. "Tak pojď blonďáčku, vrátíme se za ostatními." Oba se vydali zpátky k táboru.
Naruto se na Kakashiho ani nepodíval a schoulil se k Saiovi. Sasuke po Kakashim hodil pohled: Podívej, co proved. A Kakashi se dokonce trochu zastyděl, ale jen trochu a nedal to na sobě znát.
"Beru si hlídku." Prohlásil Kakashi. Nikdo nic nenamítal a všichni ulehli ke spánku. Naruto radši Saie odtáhl co nejdál od Kakashiho a ještě za Sasukeho, takže se cítil i docela bezpečně. Usnul jako nemluvně, ani si nevšiml, že ho pozoruje pár černých očí a jedno(je to divný) tmavé Kakashiho oko.