Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

JJZ 9

Vytvořeno 01.04.2010 12:46:59 | Poslední změna 01.04.2010 12:47:54
„C-co?“ zamumlal- „N-ne, neboj se! Chtěl jsem ti vlastně říct…co kdybychom zapomněli na to, co se stalo a byli zase kamarádi?“ zeptal se s nadějí.
„Já nemám na co zapomenout,“ usmál se Sasuke koutkem úst. Ale zamrzelo ho, že Naruto řekl kamarádi. On by chtěl být víc, než kamarád. Touží po tom už od svých 11 let, ale rozhodně na Naruta nechtěl vyvíjet tlak.
„Tak to je super. Promiň, jak jsem se k tobě choval. Měl bych být rád, že ses vrátil,“ sklonil hlavu k nudlím. Sasuke si gestem taky objednal.
„To je dobrý.“
„A jak vlastně bylo u Orochimara?“ zeptal se Naruto. Sasuke se zadíval do misky.
„Nic moc…tma, vlhko a zatuchlo. Ale naučil jsem se od Orochimara dost věcí. Zabil jsem Itachiho a přitom se dozvěděl, že on za to nemohl. Zabil jsem Orochimara a vrátil jsem se,“ řekl ve zkratce.
„Ahaaa…ale vsadím se, že mě neporazíš,“ zazubil se na něho Naruto.
„O co?“ blýsklo se Sasukemu v očích. Naruto se zamyslel.
„Hmm…co takhle…mám to! Kdo prohraje, koupí tomu druhému měsíční poukázku na rámen,“ rozzářil se.
„No fajn...já ti ten poukaz pak klidně dám, ramen moc nemusím,“ prohlásil Sasuke sebevědomě. Naruto se zasmál a zaplatil.
„Musíme trochu dál od Konohy…abychom ji nezbořili,“ prohlásil Naruto a popadl Sasukeho za ruku, přičemž složil několik přemísťovacích pečetí.
Objevili se poměrně daleko od Konohy.
„Tak pojď…natřu ti to,“ vyplázl na Sasukeho jazyk.
„Myslíš?“ zvedl Sasuke obočí a pak se na sebe oba vrhli.

„Jsem-jsem lepší…“ oddechoval Naruto přerývavě. Sasuke ležící bezvládně na zemi mu v duchu musel dát za pravdu. „Dám ti trochu své chakry,“ rozhodl se Naruto a přiklekl si k Uchihovi. Přiložil svou dlaň na jeho hrudník a nechal trochu Kyuubiho chakry, aby se smísilo se zbytky té Sasukeho. Díky tomu mohl černovlasý vstát a celkem normálně fungovat.
„Díky…teeeda…to jsme tomu dali,“ zamumlal, zatímco sledoval krajinu, která vypadala jako po výbuchu atomové pumy.
„No to jo…jdeme domů, než nás tu někdo uvidí,“ rozhodl Naruto se smíchem, a tak se oba bojovníci začali belhat zpět do Konohy.
„Asi jsme to trochu přehnali,“ zazubil se Naruto, když si mnul modřinu na zadku.
„Nepatrně,“ odsouhlasil to Sasuke sarkasticky.
„Naruto?“ ozvalo se překvapeně. Naruto se podíval na Kakashiho, který na ně koukal se zdviženým obočím. „Stalo se něco?“ zeptal se šedovlasý, když viděl, jak jsou Sasuke s Narutem zmlácení. Měl na paměti, jak byl Naruto na Sasukeho hnusný.
Naruto si utřel krev, která mu tekla z koutku úst.
„To nic, jen jsme zkoušeli, kdo je silnější…samozřejmě jsem vyhrál,“ zamrkal na něho.
„Aha…no, tak se dejte do kupy,“ zasmál se Kakashi a nechal je jít. Naruto zavrtěl hlavou.
„Já bych to viděl na vanu a postel,“ zazubil se na Sasukeho. „Jo, a dlužíš mi ten poukaz na ramen,“ vyplázl na Sasukeho jazyk a vydal se domů na vanu a postel.
Sasuke se taky vydal domů, ale vanu i postel by si dal raději s Narutem. Zavrtěl nad sebou hlavou a odemkl dveře od svého domu. Zamířil přímo do koupelny.

Naruto si spokojeně lebedil ve vaně a povídal si s Kyuubim.
‚Měl by sis to přiznat.‘ Vynořil se Kyuubi v jeho nitru.
„CO?“ nechápal. Kyuubi roztáhl své čelisti ve vražedném úsměvu.
‚No to, co k němu cítíš,‘ zamrkal na Naruta.
„Co já k němu cítím? Je jako můj bratr,“ zadumal se. Kyuubi se rozesmál.
‚Prcku, někdy mám dojem, že jsi ani trochu nevyrostl,‘ prohlásil.
„Proč myslíš?“ zamračil se Naruto.
‚Protože si odmítáš v duši přiznat, že tě k Sasukemu táhne něco víc než pouto mezi bratry,‘ zaúpěl Kyuubi a zmizel.
„Na to jsi přišel kde?“ podivil se Naruto, ale Kyuubi neodpovídal. „Božeee, udělal jsi mi v hlavě bordel,“ zamumlal Naruto a potopil se.

„Mám pro vás misi,“ oznámil Kakashi Narutovi, když snídal.
„Fakt?“ zvedl k němu Naruto oči od smažené omelety.
„Jo, sežeň Sasukeho, Sakuru a Saie,“ usmál se na něho Kakashi.
„Saie?“ zamračil se Naruto. Kakashi si povzdychl.
„Naruto, měl bys konečně uznat, že Sai je členem týmu,“řekl vážně.
„Ale já ho nemám rád. Ten jeho falešný úsměv a…a všechno je na něm prostě falešné!“ vrčel Naruto tiše. Kakashi nad ním zavrtěl hlavou.
„Prostě je sežeň a přiveď k bráně s věcmi na pár dní. Sežeň je všechny!“ zdůraznil a šel si sbalit. Naruto následoval jeho příkladu a vydal se za Sasukem.
„Ahoj…máme misi…sbal si a jdeme pro Sakuru…a Saie,“ zamumlal.
„Ahoj…“ pozdravil Sasuke a popadl batoh, který měl stále sbalený.
„Tak jo,“ zamířil Naruto přímo k Sakuřině bytu.
„Ahoj, Sakuro-chan, máme misi,“ usmál se Naruto, „sbal si věci,“ oznámil.
„Naruto…!“ zapumpovala Sakuře žilka na čele. Naruto se vyhnul letící pěsti a opřel se o zeď.
„Tohle se asi nikdy nezmění, co?“ opřel se Sasuke hned vedle něho. Naruto se zarazil.
„motýli…“ zamumlal.
„Cože?“ zvedl Sasuke obočí.
„N-nic. Máš pravdu, Sakura se nikdy nezmění,“ zazubil se na něho Naruto a přemýšlel, proč má v břiše motýly zrovna, když je se Sasukem.
‚Neříkal jsem to?‘ ozval se Kyuubi.
‚Mlč!“ odpálkoval ho Naruto v duchu.
‚Miluješ ho!‘ zasmál se Kyuubi. Naruto zrudl.
„COŽE?“ vyjekl nahlas. Sasuke se k němu otočil.
„Děje se něco?“ zeptal se a nevědomky se otřel o Naruta. Naruto se zachvěl a zčervenal.
„N-niiic…jen jsem se trochu zamyslel,“ zamumlal.
„Aha…“ odvětil Sasuke a zadíval se na nebe.
‚Jaks na to přišel?‘ zeptal se Kyuubiho, když se znovu objevil ve svém nitru.
‚Jsem s tebou jedno tělo, jedna duše,‘ zasmál se Kyuubi.
‚No jasně…ale já přeci nemůžu milovat Sasukeho,‘ namítl Naruto.
‚Ne? A proč by ne? Podívej; chtěl jsi, aby se vrátil, máš v jeho přítomnosti motýly v břiše a nejradši bys ho celého zlíbal…a neříkej, že ne. Jsem jako tvé svědomí,‘ prohlásil Kyuubi a Naruto mu musel dát za pravdu.
‚Fajn, fajn, asi máš pravdu,‘ přiznal.
‚Vždycky mám pravdu,‘ usmál se démon spokojeně.
„Hmm…“ zabručel Naruto.
„No konečně…“ prohlásil Sasuke, když Sakura vylezla z domu. Sakura se na něho koketně usmála.
„Tak jdem pro Saie,“ zamumlal Naruto nerudně a vedl je k Saiově domu. Nesnášel ho!
„Potřebujete něco?“ zeptal se Sai se svým úsměvem, když jim otevřel.
„Jo, máme misi…“ zabručel Naruto, „takže dělej!“ dodal. Sai se jen šířeji usmál a šel si vzít věci.
„Proč ho vlastně tak nesnášíš?“ zeptal se Sasuke se zájmem a shodil ze sebe Sakuru.
„Nevím, leze mi na nervy…ten jeho falešnej úsměv, vlasy, oči…prostě ho nesnáším!“ zavrčel Naruto.
„Koho nesnášíš?“ vyšel Sai z domu a zamkl. Naruto se začervenal.
„Jednoho chlapa, kterého jsem potkal na misi, při které jsem měl ochraňovat Shion,“ zalhal pohotově.
„Aha,“ usmál se Sai a všichni vyrazili k bráně. Naruto je všechny ignoroval a přemýšlel o svých právě objevených citech k Sasukemu. Nějak tomu nemohl uvěřit a nevěděl, co by měl dělat. Sasukeho city k němu určitě již dávno vyhasly, minimálně kvůli času, když ne kvůli odmítnutí. Zavrtěl nad sebou hlavou a zadíval se na Kakashiho. Zatímco přemýšlel, dorazili totiž k bráně.
„Tak kam jdeme?“ zajímal se.
„Do Suny, zanést nějaké svitky Kazekagemu,“ odvětil Kakashi klidně.
„Ale to jsem klidně mohl sám,“ prohlásil Naruto.
„Naruto…ty už jsi úplně zapomněl, o čem je týmová práce,“ zamumlal Kakashi tak, že ho slyšel jen Naruto.
„Nezapomněl!“ odsekl.
„Ne?? A co je to tvé věčné: ‚Zvládnu to sám,‘ hm?“ dal si Kakashi ruce v bok.
„Nechci to teď řešit,“ zamračil se Naruto a klidným krokem vyrazil směrem k Suně. Zbytek jeho týmu ho následoval. Sasuke srovnal svůj krok s Narutem.
„Proč tak šílíš z toho, že máme společnou misi s týmem?“ zeptal se.
„Protože bych to zvládnul sám! Všechno zvládám sám! Už od malička,“ vztekal se Naruto.
„Fajn. Tak se uklidni. Hokage, Kakashi i já víme, že to zvládneš sám. Jenže zbytek světa to neví a nebylo by zvláštní, kdyby nejdůležitější mise plnil jen jeden kluk?“ nadhodil Sasuke.
„Možná,“ zamračil se Naruto.
„Kašli na to,“ doporučil mu Sasuke a zpomalil krok. Naruto zavrtěl hlavou a raději se zakecal s Kyuubim.

Kakashi ho pozoroval se starostí v oku. Nelíbilo se mu, jak je Naruto v poslední době podrážděný. Ale netušil, jak ho toho zbavit, tak jen doufal, že se to brzy srovná. Třeba by s tím mohl pomoci Sasuke, ale to asi nemohl očekávat, nebo ano? Kakashi se zamyslel a zadíval se na svého studenta, který se vrátil teprve nedávno a on nevěděl, jak moc se změnil.

„Tady se zastavíme,“ řekl Kakashi večer a posadil se na pařezu.
„Fajn,“ odvětil Naruto, „tak já půjdu pro dříví,“ dodal a zmizel v lese. Kakashi si povzdechl.
„Postavte si stany. Sasuke se Saiem, Sakura se mnou,“ řekl a v duchu plakal. Se Sakurou být nechtěl.
„Hai sensei,“ kývli Sai a Sakura.
„Co Naruto?“ zeptal se Sasuke.
„Naruto spává na stromě,“ pokrčil Kakashi rameny, „nějak se to nechce nechat odnaučit,“ dodal.
„Aha,“ zamumlal Sasuke a pomohl Saiovi postavit stan.
„Jo, aha…nesnáší mě,“ řekl Sai a usmál se. Sasuke zvedl obočí. Nechápal, jak se Sai může usmívat při povídání o tom, že ho Naruto nesnáší.
„Jasně, chápu,“ protočil očima a usadil se u stromu. Naruto přinesl dřevo a vyskočil si na strom.
„To jako budeš spát na stromě?“ zeptal se Sasuke, který si vyskočil k němu.
„Jo…pro mě je to pohodlný,“ zazubil se Naruto a přiložil ruku na kmen stromu. Nechal na něj působit svou chakru. Sasuke zaraženě koukal, jak z kmenu začal vyrůstat šlahouny pokryté měkkým listím a vytvořily pro Naruta pohodlné lůžko.
„Cože?“ vypadlo z konsternovaného Sasukeho.
„No co?“ pokrčil Naruto rameny, položil se a přikryl se. Sasuke nad ním zavrtěl hlavou a šel si lehnout do stanu.

„Sakura má první hlídku,“ rozhodl Kakashi po večeři. Sakura něco zamrmlala, ale sedla si k ohni a hlídala.
Sasuke se snažil usnout, ale nedařilo se mu to. Sai ho udivoval. Přišel mu divný. A to, že mu Naruto nevěří, v Sasukem taky vzbudilo nějaké pochybnosti. Nedokázal v něm číst, protože Sai prý necítí emoce.
Naruto si povídal s Kyuubim a snažil se zapomenout na misi, na které je s někým, koho od srdce nenávidí.
Naruto Saie od začátku nenáviděl už jen proto, že přišel z Rootu, který mu již několikrát usiloval o život. A stále usiluje – v absolutním utajení. Sai se mu od začátku snažil přiblížit. Neustále se usmíval. Narutovi bylo jasné, že Sai by mu mohl podříznout hrdlo, jakmile by měl možnost. Proto spal na stromě a proto na něho byl hnusný.
Odmítal nechat ho k sobě přiblížit.
„Naruto, jsi na řadě,“ vyjekla na něho Sakura a zalezla ke Kakashimu do stanu. Naruto tiše jako myška seskočil ze stromu a usadil se u hřejícího ohně. Zamyšleně zíral do plamenů a jasně vnímal přechody mezi červenou, oranžovou a žlutou. Miloval oheň pro jeho nezkrotnost, noblesu, sílu a – zní to velmi divně – vůli. Dokázal pálit i hřát.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one