Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

JJZ 4

Vytvořeno 01.04.2010 12:08:53 | Poslední změna 01.04.2010 12:09:15
--------------------------------------------------------------------------------

Ze Sasukeho a Naruta se stali nejlepší přátelé(pro Sasukeho byl Naruto asi víc, ale nechme to zatím ležet)
Sasuke začal dokonce projevovat své pocity, ale jen před Narutem a stal se jejich častým hostem.


"Děcka, mám pro vás dobrou zprávu." Ohlásil se Kakashi, když konečně s tříhodinovým zpožděním dorazil. Sakura se na něho zvědavě otočila i Sasukemu se v obličeji mihl stín zájmu. Jen Naruto dál lovil z křoví svoje lišče. Po chvíli vylez a držel malého tvorečka v náruči.
"Přihlásil jsem vás do chuuninských zkoušek."
"Opravdu?" Vyjekla Sakura nadšením. Sasuke se usmál a Naruto se v klidu věnoval vyndávání větviček z liščiny srsti, o zkouškách mu Kakashi pověděl už včera, takže byl už vyradovaný.
"To je to tajemství, které si mi nesměl prozradit?"
"Hmmm...jo." Podíval se na něho Naruto nevinně a hladil lišku po hlavě.
"Co si furt hraješ s tou liškou?" Zeptala se Sakura naštvaně, protože ji ta liška nemohla vystát.
"Není to nějaká liška, jmenuje se Miko-chan. A je to můj mazlíček, tak co." Odsekl Naruto, Sakuru neměl rád, nechápal, jako do ní mohl být zamilovaný. Liška se zavrtěla a hupsla do náruče k Sasukemu, toho si na rozdíl od Sakury oblíbila. Sasuke ji podrbal mezi ušima.
"Miko-chan. Kolikrát jsem ti říkal, ať neutíkáš?" Zlobil se naoko Naruto.
"Mockrát." Ujistil ho černovlasý ninja.
"Máte volno, já si ještě něco musím zařídit. A ty Sasuke počkej, potřebuju si s tebou promluvit." Ozval se Kakashi. Naruto i Sakura odešli a Sasuke tam s Kakashim zůstal sám.
"Potřeboval jste něco Kakashi-sensei?" Sasuke to toužil už mít za sebou, protože si s Narutem dohodli trénink v lese a ten on rozhodně zmeškat nechtěl.
"Sasuke, já vím, že máš Naruta hodně rád. A neříkej, že ne." Zastavil jeho protesty. "Ty víš o tom incidentu. Takže určitě chápeš, že nechci, aby se něco takového opakovalo, Naruto by to nemusel psychicky unést..."
"Chcete říct, že chci Narutovi ublížit?" Přerušil ho Sasuke.
"Ne, jen tě upozorňuji, aby si své touhy držel na uzdě." Prohlásil Kakashi a zmizel.
"O co mu de, je mi 12." Mumlal si pro sebe Sasuke a vydal se za Narutem. (Kde ho následně znásilnil - Klapčina poznámka xDDD)
Našel ho sedět na pařezu se skicákem a rudkou, jak něco kreslí. Přiblížil se k němu a nahlédl mu přes rameno, byl to jeho portrét. Sasuke na obrázku se jemně usmíval, jako když byl s Narutem.
Mladý Uchiha sebou škubl. Naruto kreslí portréty jen těch lidí, které má rád, moc rád. Vybavila se mu v mysli slova Iruky.Naruto mě má moc rád? V duchu jásal.
"Povedl jsem se ti." Řekl. Naruto sebou škubl tak, že Sasuke měl málem čáru přes celý obličej, byl do kreslení tak zabraný, že si Sasukeho nevšiml.
"Vážně?" Otočil se na něj blonďák. Sasuke jen přikývl. Povídali si a pak se Naruto zvedl a šel. Sasuke se za ním jen díval a přemýšlel, jak by Naruta přiměl k tom, milovat ho.


Naruto se tak coural po Konoze, v ruce skicák a vůbec se nedíval na cestu. Není tedy divu, že do někoho narazil.
"Co děláš?" Uslyšel protivný hlas.
"Sorry." Blonďák zvedl hlavu a uviděl staršího kluka s pomalovaným obličejem a kočičí čepicí.
"To je mi na dvě věci, smrade." Zvedl ho kluk za límec modrého trika.
"Pusť mě!" Promluvil Naruto. Kluk se křivě usmál.
"Ani mě nenapadne, co kdyby sme si trochu pohráli? Schválně, za jakou dobu tě vyřídím?"
"Pusť ho, Kankuro! Jsi ostuda naší vesnice." Ozval se ledový hlas a Naruto byl puštěn na zem. Otočil se za hlasem a uviděl rudovlasého kluka ve svém věku, jak visí hlavou dolů z větve a měří si toho Kankura vražedným pohledem. Kyuubi v jeho nitru varovně zavrčel.
Co je? Zeptal se Naruto v duchu.
Ten kluk. Taky je Jinchuuriky. Má v sobě zapečetěného jednoocasého. Zavrčel Kyuubi.
Mohli bysme se skamarádit.
Ty si naivka! Zaúpěl Kyuu a radši zase zmizel.
Naruto se podíval na toho kluka ještě jednou a usmál se na něj.
"Gaaro, já..." začal Kankuro bojácně, ale nedomluvil.
Gaara si pečlivě měřil toho blonďáka, když jím projelo poznání jako blesk. Došlo mu, proč ho to sem asi táhlo. Šoky, možná taky trošku strachy ztuhl a zapomněl dýchat. Zapomněl ovšem i na proudění chakry do jeho nohou, takže spadl na zem. Okamžitě se postavil zpět na nohy a upřeně si Naruta prohlížel.
"Ahoj, jsem Naruto." Usmál se přátelsky.
"Gaara." Prohlížel si ho červenovlasý mladík nedůvěřivě.
"Vy jste tu asi na chuuninskou zkoušku. Provedu tě po vesnici, chceš?" A už Gaaru táhnul za ruku pryč.
"Kam mě to jako táhneš?!?" Vzpouzel se Gaara, i když mu bylo jasné, že Kyuubi je tu šéf. (PoznAut: podle mě mají démoni zavedenou hierarchii, jakože ten, který má nejvíc ocasů, je alfa...já vím, že to tak asi opravdu není a že mezi sebou bojují, ale v téhle povídce to tak je).
"Chci se s tebou skamarádit, přirozeně." Usmál se na něho Naruto oslnivě.
Gaara, ač si řekl, že nikdy k nikomu nic cítit nebude, si musel přiznat, že k blonďáčkovi začíná cítit jisté sympatie.
"Máš, doufám, rád ramen?"
"Eh...no...ale jo, nějakej přežiju." Posadili se na stoličky a Naruto objednal dvě porce.
"Zvu tě, jo?" Usmál se Naruto.
"Dobře." Ošil se Gaara.
"Já...taky jsem Jinchuuriky...ale to jsi asi poznal, co?" začal blonďáček.
"Jo."
"A víš...něco mě k tobě táhne...to bude tim démonem, viď?"
"Jo. Ty jsi alfa, víš?"
"Coooo?" Nechápal pro jednou blonďák.
"No, Kyuubi je devítiocasý. Má největší chakru za všech, tudíž je nejsilnější. A jelikož démoni sou prakticky zvířata, mají i hierarchii. Kyuubi je alfa... Jeho démoni poslouchají a ty jsi jeho Jinchuuriky, takže poslouchají tebe, protože ty jsi nějakým způsobem ovládl Kyuubiho." Vysvětlil Gaara. Naruto posmutněl.
"Takže jsi tu jen proto, že jsem alfa?" Zeptal se nešťastně a seskočil ze stoličky, jak chtěl odejít.
"Ne, to ne! To není pravda...já...poprvé v životě k někomu něco cítím...mohli bychom být přátelé?" Ozval se Gaara a začervenal se.
"Opravdu? ….Jasně, že jo!" Usmál se Naruto a hodil se Gaarovi kolem krku, jakou měl radost z nového přátelství. V tu chvíli kolem procházel Sasuke a bodlo ho u srdce při tom pohledu. I když si na Naruta nemohl dělat žádné nároky, bál se, že mu ho ten červenovlasý kluk přebere...ono vlastně nebylo, co přebrat, ale Sasuke nechtěl přijít o šanci.
Pak si vzpomněl na nálož ve své náruči a měl aspoň důvod k přerušení.
"Ahoj, neruším?" Zeptal se. Naruto slezl z Gaary, který z toho byl perplex a usmál se na Sasukeho.
"Ne. Co potřebuješ? A vlastně...já vás nepředstavil! Sasuke, to je Gaara, je jako já, je jinchuuriky z Písečné, můj novej kamarád. Gaaro, to je Sasuke, můj nejlepší přítel." Usmál se blonďák. Chlapci si kývli a Sasuke si vzpomněl, proč vlastně hledal Naruta.
"Naruto, přinesl jsem ti tuhle tulačku." Ukázal na Miko-chan, která si hověla v jeho náruči.
"Miko-chaaan, kdes zas byla? Já tě jednou přetrhnu." Zaúpěl Naruto a vzal si lišku k sobě. Sasuke se nad ním jen mírně usmál.
"To je tvoje?" Zeptal se Gaara a prohlížel si drobné zvířátko.
"Jo." Usmál se Naruto. Miko na Písečného ninju zaprskala. Sasuke si nemohl upřít nenápadný triumfální úsměv. Zdálo se, že Miko kromě Naruta snese jenom jeho.
"Asi mě nemá moc ráda." konstatoval Gaara. Uzumaki se pousmál.
"To ona skoro nikoho...je trochu nespolečenská."
"Aha."
"Budem teda trénovat, Naruto?" Zeptal se Sasuke.
"No..."
"Jen běžte, stejně musim najít -rodinu-." Řekl Gaara, přičemž slovo RODINA vyslovil skoro znechuceným tónem.
"Tak...dobře. Uvidíme se, jo?" Usmál se na něho blonďák a vyrazil trénovat s mladým Uchihou.
Večer se vrátil úplně zmordovaný domů. Trénovali taijutsu a Sasuke se díky jeho tréninku opravdu zlepšil. Zapadl do postele a usnul.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one