Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

JJZ 3

Vytvořeno 01.04.2010 12:05:16 | Poslední změna 01.04.2010 12:05:39
Večer se zastavili někde v lese. K večeři měli rybu, co ji Sasuke ulovil a Sakura uvařila(popravdě byl to blivajz). Všichni statečně přežvykovali, neodvážili si stěžovat. Po "jídle" si šli lehnout. A to následujícím způsobem: Naruto si lehl tak, že měl hlavu na Kakashiho noze a na něm byly přilepené Airi a Chika. Sasuke si rozestlal v bezpečné vzdálenosti a Sakura co nejblíž u něj. Hikari i Ryuu si tam taky někde lehli a Kakashi s Narutovou hlavou na klíně držel hlídku.
Někde okolo čtyř ráno se Naruto vzbudil, když pocítil nutkavou potřebu. Všiml si, že Kakashi usnul. Musel se pousmát. Vstal a zašel hlouběji do lesa. Dostal takový zvláštní pocit, tak se rychle vrátil. Překvapilo ho, že uviděl všechny svázané ke stromu(ne že by čekali až Naruto odejde, prostě chvíli předtím Kakashi usnul). Za nimi stálo asi pět ninjů bez znaků na ochranné čelence.
"Prcku." Začal jeden ošklivě. "Padej do Suny a vyřiď jim, že máme jejich děcka. Pokud nezaplatí 6 milionů yenů, zabijeme je, spolu s tvými týmovými parťáky." Airi se rozplakala.
"Poslechni ho Naruto." Vykřikla Sakura, protože nevěřila, že by Naruto ninji mohl přemoci. Ryuu dostal mírný strach a doufal, že Naruto poslechne, protože nechtěl přijít o svého budoucího mazlíčka.
"Měl bych?" Dělal ze sebe blbce, aby získal trochu času. Bylo mu jasné, že nemůže použít Suisei no Jutsu, protože směr této techniky se nedal moc dobře ovládat, tudíž by zabil i ostatní. Pak ho to napadlo.
"Ano, udělej to Naruto." Promluvil Kakashi. Naruto mu něco naznačil a Kakashi neznatelně kývl. Sklonil se k ostatním. "Zavřete oči a za žádnou cenu je neotvírejte." Naruto mezitím začal skládat pečetě- Krysa, Tygr, Krysa.
"Taijou no Jutsu(technika Slunce-další můj výmysl)." Sám rychle zavřel oči. Temnotu kolem protrhlo oslepující sluneční světlo. Ninjové si zakryli oči a nebyli schopní obrany. Naruto je svázal strunou a rychle rozvázal ostatní. Airi i Chika k němu přiběhly a nechaly se od něho obejmout. Všichni si oddechli. Sasuke ovšem sledoval Naruta dosti nedůvěřivě, nevěděl, co si o něm má myslet a už vůbec netušil, co se v blonďákovi skrývá, z čehož byl značně nervozní. Sakura klesla na kolena a snažila se rozdýchat šok. Hikari se jen posadila na pařez.
"Oni nechtěli peníze." Hlesl Naruto po chvilce. Všichni se po něm udiveně otočili.
"A co jinýho by chtěli ubožáku?" Sykl Sasuke posměšně. Naruto jen přešel k Hikari a vyhrnul jí triko. Odhalil tak světlou jemnou kůži. Gestem zarazil Kakashiho, který k němu šel. Pak se pousmál, jednou rukou udělal pečeť a druhou jí přitiskl na břicho. Hikari mírně sykla a pak už všichni viděli písmena, která se jí objevovala na plochém břiše. Než kdokoli stačil text přečíst, Naruto ruku odtáhl a písmena se opět vpila do kůže.
"Tohle. Je to tajemství vaší rodiny, že? Recept na ultimativní jed a jeho protijed." Řekl jen.
"J-jak o tom víš?" Zeptala se Hikari, bylo to poprvé, co zněla trochu nejistě.
"Vím to." Pokrčil rameny. "Je to překryto silným množstvím chakry, prostě sem si všiml."
"Hm." Nechala se opět slyšet nafoukaně a otočila se k němu zády. "Mimochodem, opovažte se o tom utrousit byť jen slovíčko!" Naruto ji neprovokoval, jen prohlásil, že se jde omýt.
Po omytí se oblékl a pozoroval východ slunce.
"Krása, viď?" Ozval se za ním hlas(čípak?). Naruto sebou trhl a otočil se.
"J-jo to jo." Odpověděl nervozně. Ryuu se posadil vedle něj.
"Tak mě napadlo, nechtěl bys zůstat u nás v Suně?" Nadhodil. Naruto se na něj jen šokovaně otočil.
"Cože? Já? A proč?" Vyhrkl.
"No pár důvodů by se našlo. Nevypadáš mezi nimi Bůhví jak šťastně."
"Ale já jsem šťastný, mám je..." Zaváhal. Ryuu se zasmál.
"Rád? Moc to tak nevypadá. A oni tebe už rozhodně ne." Zasadil Narutovi cíleně ránu. "Ale já bych tě rád měl." Usmál se. Naruto sebou cukl a nevěřícně se na něj díval.
"Co..."
"Byl bys můj mazlíček, miláček. Bylo by nám spolu moc dobře." Mluvil Ryuu podmanivě. Pohladil Naruta po tváři.
"Jak to myslíš?" Zeptal se, i když mu to bylo jasné.
"Však víš." Zašeptal Ryuu toužebně a políbil ho, přičemž mu zajel rukou pod triko.
"Ne-nech mě." Zazmítal se Naruto.
"Proč? Mně se to moc líbí."
"Ale mě ne." Cukal sebou blonďatý chlapec. Vybavily se mu veškeré vzpomínky na událost, která mu změnila život. "Pusť."
"Ne miláčku. Nepustím tě, nenechám si ujít to nejlepší, co mě potkalo. Je to pro tebe taková zkouška odvahy." Připomněl mu tím nevědomky jeho "poprvé" Z hnědovláskova hlasu byl slyšet chtíč.
"Pusť ho!" Ozval se Kakashiho nepřístupný hlas a hned vzápětí byl od Naruta odtažen za košili.
"Přece byste mi nekazil zábavu." Protahoval Ryuu. "Nebo vás štve, že byste nemohl být první." Plivl. Kakashiho rysy ztvrdly, bylo to vidět i přes masku.
"Pro tvou informaci, ty bys první nebyl. A mimochodem, díky, že jsi Narutovi připomněl jeho znásilnění." Vrčel temně. Po chlapcově tváři přelétl stín zděšení. "A teď padej, nebo si to rozmyslím. Opovaž se to ještě jednou zkusit, nemuselo by to dobře dopadnout a bylo by mi srdečně jedno, že tě máme chránit." Pustil ho a Ryuu se radši vrátil k ohni. Šedovlasý ninja přešel k Narutovi. Sasuke, který to všechno pozoroval a poslouchal, se přikrčil a nastražil uši.
"Naruto, to bude v pořádku." Promluvil tiše a objal ho. Sasuke v křoví vykulil oči. Kakashi objímá Naruta? Ten Kakashi, který snad nikdy neukázal city? Kdy zamrzlo Peklo a proč mi to nikdo neřekl? Napadlo ho.
"Já chci pryč." Kníkl Naruto. "Chci od NĚJ co nejdál." Zachvěl se. Kakashi si povzdechl.
"Tak dobře."
"Promiň." Zašeptal blonďák.
"Co?" Podivil se Kakashi upřímně.
"Zklamal jsem tě." Popotáhl Naruto.
"Nezklamal, chápu to. Připomněl ti tvůj zážitek. A teď pojď, vrátíme se tam a já tě pošlu domů. Tvař se mučednicky." Což Narutovi vážně šlo. Otřel slzy a vydal se i s Kakashim k ostatním. Sasuke sebou smýkl a rychlostí blesku se vrátil zpět, aniž by dal najevo, že je slyšel.
"Naruto se vrátí domů, při té technice se zranil." Oznámil Kakashi a tím debata končila, tedy pro něj. Ari se rozběhla k Narutovi.
"Naluto bolí ťo moc? A pšíděš ža mňou ,viď?" V jejím hlase byl slyšet pláč.
"To víš, že jo." Objal ji Naruto konejšivě, i když mu rozhodně do zpěvu nebylo.
"Sasuke, ty půjdeš s ním." Řekl Kakashi klidně, bylo jasné, že jakékoliv námitky by byly zbytečné. Takže si Sasí jen teatrálně povzdechl a sbalil si batoh. Naruto ho následoval a oba se tiše vydali zpět.
"Jdeme." Vyrazil. Naruto ho kvapně následoval. Kakashi s ostatními pokračovali v cestě.


Naruto se Sasukem nikam nespěchali, měli čas.
"Co všechno jsi slyšel?" Ozval se Naruto náhle. Sasuke se leknutím zastavil, nevěděl, že si ho Naruto všiml.
"No...všechno." Připustil. "Chci, abys věděl, že tě chápu..." Byl ovšem ostře přerušen Narutem.
"Nechápeš! Nic nechápeš! Můžeš se snažit, ale nemáš šanci to pochopit! Nevíš, jaké to je, když ti někdo takhle ublíží! Možná, že Itachi vyvraždil tvůj klan, ale rozhodně ti neudělal to, co se stalo mě." S těmi slovy Naruto zrychlil krok a Sasukeho si nevšímal. Sasuke sklopil hlavu. Naruto si ovšem nevšímal nejen Sasukeho, ale ani cesty. Takže bylo jen otázkou času, než někam zahučí.
"Blbče." Držel ho Sasuke za ruku nad menší propastí. Vytáhl ho nahoru. Naruto chvíli jen zatínal pěsti, vypadal, že s něčím vnitřně bojuje.
"Asi bych se ti měl omluvit...Kakashi by to tak určitě chtěl. Omlouvám se, neměl jsem tak vybouchnout, ale to neznamená, že jsem o tom přesvědčený." Řekl pomalu. Sasuke se neznatelně pousmál a pokračoval v cestě.
Když došli do vesnice, doprovodil Sasuke Naruta k jeho domu.
"Nechceš jít na chvíli dál?" Zeptal se Naruto náhle.
"Klidně." Pokrčil černovlásek rameny a následoval Naruta do domu.
"Dáš si čaj?" Zeptal se Naruto nervozně, nikdy tady neměl návštěvu.
"Třeba." Blonďák ho tedy dovedl do svého pokoje a po chvíli tam přišel i s dvěma hrnky čaje. Našel Sasukeho, jak si jeho pokoj zvědavě prohlíží.
"Máš zajímavý pokoj." Poznamenal. Naruto se malinko usmál.
"Líbí se ti?" Zajímal se a podal černovlasému hrnek.
"Jo." Prohlížel si Sasuke jeho knihovnu. Po chvíli se zastavil v koutku u balkonu. Byl tam stojan s rozdělaným obrazem, vedle ve stojánku tužky, rudky, uhly, barvy. Na stojanu byl rozdělaný západ Slunce. Na skříňce byla položena flétna a pod ní několik zpěvníků.
"Ty hraješ? Ty maluješ?" Podivil se upřímně. Naruto se mírně začervenal.
"Jo, ale ne nijak extra. Začal jsem po TOM incidentu. Kakashi říkal, že každý by měl mít nějaký koníček."
"Myslím, že je to hezké. Máš ještě nějaké obrázky?"
"Jo." Kývl Naruto.
"Mohl bych je vidět?"
"No...jo." Řekl blonďák váhavě a vytáhl z pod postele dvě objemné krabice. Přistrčil je k Sasukemu. Ten zvědavě otevřel tu, která vypadala starší. Byly tam různé kresby, tuší, uhlem, rudkou, tužkou i pastelkami a malby barvami. Byly moc krásné. Čím se dostával hlouběji, tím tmavší obrázky byly. Pochopil, že tohle Naruto kreslil krátce po incidentu. Některé čtvrtky byly jen černé s šedivou šmouhou a rudým pruhem. Jinak tam byly stromy, květiny, voda, stromy...i Kakashi a Iruka.
"Jsou moc hezké." Naruto se malinko začervenal.
"Vážně se ti líbí?" Zeptal se nedůvěřivě. Sasuke jen přikývl a napil se čaje.
"Už se stmívá, budu muset jít." Zvedl se náhle.
"Dobře...Já Sasuke nemohl bys tu zůstat?" Vyhrkl náhle. Sasuke se na něho udiveně podíval.
"No....víš, on mi to Ryuu dost připomněl a já tu teď nechci zůstat sám." Pohupoval se Naruto na špičkách.
"No..dobře, jestli to někomu nebude vadit."
"Nebude, bydlím tady jen s Kakashim, je to jeho dům, vzal mě k sobě."
"Tohle je dům Kakashiho-senseie?" Zajímal se mladý Uchiha. Naruto přikývl a vyndal ze skříně tmavě modré pyžamo.
"Mě je trochu velký, ale tobě by mělo bejt tak akorát."
"Aha a kde je koupelna?" Naruto ho tam dovedl, půjčil mu ručník i nový kartáček. Měl radost, nikdy u nich nikdo přes noc nebyl. Oba se umyli a nastal problém, kde spát.
"Tak ty si lehneš do postele a já půjdu na zem." Řekl zamyšleně Naruto, v oranžovém pyžamu vypadal roztomile.
"Ne, to je nesmysl. Postel je dost velká pro nás oba." Oponoval černovlasý.
"Nebude ti to vadit?" Zajímal se Naruto. Sasuke jen zavrtěl hlavou, tak se oba uložili do postele. Netrvalo dlouho a oba dva usnuli.


Sasukeho vzbudily tiché výkřiky.
"Ne, ne, dost! Dost Mizuki-sensei, to bolí!" Mizuki? Podivil se Sasuke. Nevěděl, že Naruta znásilnil Mizuki. Zvedl se a chytil Naruta za ramena.
"Dost Naruto, klid, jsem tady. Je to v pořádku." Třásl s ním a po chvilce se vyděšené, uslzené, blankytné oči otevřely.
Naruto chvíli těkal pohledem kolem dokola, než zaostřil na Sasukeho. Otočil se k němu zády.
"Promiň, že jsem tě vzbudil." Řekl plačtivě a jeho tělo se otřásalo potlačovanými vzlyky.
"Blbče." Poznamenal Sasuke a přitáhl si ho do náruče. Blonďák ztuhl.
"Představ si, že jsem třeba Kakashi a spi." Přikázal a sám zavřel oči. Naruto se tedy nechal ze zadu objímat Sasukem, což ho uklidňovalo skoro jako Kakashiho obětí. Asi po půlhodině usnul.


Ráno se vzbudil příjemně odpočatý. Cítil se skvěle, ležel v Sasukeho náruči, v noci se přetočil obličejem k němu.
Vstal, aby nevzbudil Sasukeho, spáchal ranní hygienu a oblékl se. Z poličky vzal flétnu a vyšel na zahradu(prostě taková oplocená louka, sem tam kytka a několik stromů, dokonce i malé jezírko s potůčkem).
Po chvíli se vzbudil i Sasuke. Vstal, oblékl se a sešel dolů do kuchyně. Ani tam Naruto nebyl. Sasuke uslyšel nějakou melodii. Vydal za zvukem. Vyšel ven na zahradu, kde uviděl pískajícího Uzumakiho.
Zaposlouchal se do melodie, moc se mu líbila. Byla tak krásná, čistá a tesklivá.
"Co to je?" Zeptal se. Naruto sebou trhl a melodie ustala.
"Promiň, nevšiml jsem si tě. Nevím, jednou jsem k tomu našel noty." Pokrčil Naruto rameny.
"Je to hezké."
"Přesně to vyjadřuje moje pocity." Řekl blonďák tiše.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one