Mono-nee je mírně ztřeštěná, schizofrenická extrovertní introvertka. Miluje shounen ai a yaoi a ráda je píše. Zajímá se i o Japonsko obecně.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Mono-nee Vás vítá ve svém skromném světě yaoi...

 

3. kapitola

Vytvořeno 01.04.2010 11:47:16 | Poslední změna 01.04.2010 11:47:39
"Asi půjdu domů." Hlesl Naruto a přestal sledovat západ slunce.
"Doprovodím tě." Řekl Sasuke zvesela, aby překryl zklamání, že už Naruto odchází.
"Jestli chceš." Pokrčil rameny a vzápětí byl Sasukem vytažen na nohy.
"Tak pojď." Pobídl ho Sasuke, ale ruku mu nepustil.
Naruto se nechal táhnout a ztrácel se ve splínu ze Saiovy nepřítomnosti.


"Sasuke-kun tady jsi." Ozvalo se za nimi, když dorazili k Narutovu(a tím pádem i Saiovu) domu.
Sakura ho objala a hodila vítězný pohled na Ino, protože ho našla první.
V tu chvíli se k nim přiřítila i zmíněná blondýna a začala se se Sakurou handrkovat. Než se Sasuke dostal z jejich obležení, byl už Naruto dávno vevnitř.
Vešel do domu, kde bydlel Naruto spolu se Saiem.
Zvědavě se rozhlížel kolem. Na zdi byla spousta obrázků Naruta samotného i několik fotek Saie a Naruta dohromady. Vypadalo to tam na rodinnou idilu.
Sasuke se zamyslel. Vážně chci tohle zničit? Pak se ale ušklíbl. Jasně, že chci. Naruto je jen můj.
Vyšel po schodech nahoru a vešel do ložnice. Musel se pousmát. Naruto ležel na posteli jen v trenkách a triku, bez deky a vypadal velmi roztomile. Mírně se usmíval, asi se mu něco hezkého zdálo.
Sasuke neodolal a přikryl ho. Zvedl ruku, byl už jen kousek od toho, aby Naruta pohladil, když Naruto náhle ze spánku zašeptal: "Saii."
Sasuke sebou škubl, pohodil hlavou a oknem vyskočil na strom, odkud se pak vydal rovnou domů.
Jméno toho bledého černovlasého smetáka z Narutových úst mu úplně zkazilo náladu. Mnohem radši by slyšel, jak Naruto sténá jeho jméno a prosí o víc.
Potřásl hlavou, aby z ní vypudil myšlenky na Naruta a radši se zamyslel nad Sakurou. Pěkně ho štvala, musel se jí zbavit. Ještě vědět jak(já-a určitě i vy- bych mu poradila, ale nechám ho přemýšlet), aby na něho napadlo podezření.


A teď k tomu bledýmu, černovlasýmu smetákovi, eh pardon, Saiovi
Sai se zrovna ukládal ke spánku, velmi neklidnému spánku, musím podotknout.
Doufal, že misi splní co nejdříve, jednak se mu po jeho hvězičce stýskalo a taky ho znepokojoval ten Uchiha.
Kdyby se tak nevrátil, zadoufal, bylo by to jednodušší. Došlo mu, že se Sasuke nevrátil jen tak. Taky pochopil, že chce Naruta a věděl, že Naruta to ani nenapadne. Byl tak důvěřivý a zranitelný.
Rozhodl se Narutovi důvěřovat a nechal se šuměním listí ukolébat ke spánku.


Ráno v Listové
Naruto se vzbudil s veselým úsměvem, ale když si uvědomil, že Sai je pryč, úsmě v jeho tváře zmizel stejně rychle, jako jeho dobrá nálada.
Neochotně vstal z postele a zašel do koupelny, kde byla velká vana.
Napustil si jí, přidal snad půl lahve pěny s vůní pomeranče a ponořil se do horké vany. Koupel ho vždycky dokázala uklidnit.
Z relaxování ho vtrhl zvonek.
"Ksakru!" Zanadával, přičemž vylezl z vany a omotal si kolem boků ručník.
Otevřel dveře.
"Ahoj Sasuke." Pozdravil příchozího.
"Ahoj." Pousmál se na něj Sasuke a se zájmem si prohlížel jeho mokrý hrudník, po kterém stékaly kapky vody.
"Můžu dál?" Zeptal se, když se k tomu Naruto moc neměl. Ten sebou škubl a probral se ze zamyšlení.
"Jasně, pojď." Pobídl ho a ukročil ze dveří.
Sasuke vešel dovnitř a posadil se na gauč v obýváku.
"Kdybys chvíli počkal, já bych se jen trochu zkulturnil." Poukázal na svoji polonahotu.
"Jo, klidně." Nechal ho jít Sasuke, i když jemu by to takhle úplně vyhovovalo.
Naruto vyšel z místnosti a když se o čtvrt hodiny později vrátil, byl už zcela oblečený, jen vlasy měl vlhké.
"Dáš si něco?" Nabídl Sasukemu.
"Voda by byla fajn." Odpověděl Sasuke.
Naruto mu ji podal.
"Co potřebuješ?" Zeptal se zvědavě, ale ne s takovým zájmem jako obvykle(srdíčko bolí).
"No napadlo mě, jestli by sis se mnou nešel zatrénovat?"
"Tak jo." Odsouhlasil mu Naruto, vstal a vyšel ze dveří.
Sasuke ho dohonil a oba se vydali k jezeru za Listovou, kde celé odpoledne trénovali.


Večer se oba unaveně ploužili domů. Sasuke musel uznat, že se Naruto hodně zlepšil.
A Naruto měl docela dobrou náladu, protože díky náročnému tréninku se Sasukem ani moc nemyslel na to, že Sai je pryč.
"Tak jsme tady." Pousmál se Sasuke, když došli k Narutovu domu.
"Jo." Odpověděl Naruto sklesle, protože při pohledu na dům, který sdílel se Saiem, mu připomenul, že je Sai pryč.
"Klid, nemysli na to." Utěšoval ho Sasukie, který si všiml jeho opět špatné nálady.
"On se určitě brzo vrátí." Řekl a obejmul ho, jako přítel přítele.
Naruto se chvíli nechal, ale pak se vymanil ze Sasukeho náruče a otevřel dveře.
"Tak dobrou noc." Popřál mu Sasuke.
"Dobrou." Odpověděl Naruto a zmizel v útrobách domu.


Naruto si zul boty a vešel do kuchyně, kde si natočil sklenici vody.
Najednou se ozval telefon. Naruto málem upustil sklenici a vyrazil do obývaáku.
"Naruto Uzumaki." Ohlásil se.
,Naruto...´ Ozval se z telefonu Saiův hlas, byl však přerušen Narutem.
"Saiiiiiiiiii." Výskl Naruto nadšeně.
,Jo jsem to já. Musím ti něco říct.´
"Co?"
,No vracíme se domů...´
"Joooooo?" Vyjekl Naruto ještě nadšeněji.
,Jo. Za chvíli vycházíme...´
"Počkej, vždyť je půl jedenáctý."
,No jo. Přesvědčil jsem kapitána Yamata, abychom mohli vyrazit už teď.´
"To je bezva, super, bombastický!!!" Výskal Naruto.



,Tak dobrou hvězdo.´ Ozvalo se z telefonu a pak bylo slyšet jen pípání.
"Dobrou Saii." Zašeptal Naruto do telefonu a vydal se do ložnice, kde následně sladce usnul.


Sasuke se coural domů poloprázdnou ulicí.
"Sasuke-kun." Objevila se vedle něj najednou Sakura.
"Co je?" Zavrčel na ní.
"Nechtěl bys jít zítra na rande?" Zeptala se sladce.
"NE." Zdůraznil slovo, ale na Sakuru to nemělo valný účinek.
"Ale já přeci vím, že mě máš rád. Přede mnou si na nic hrát nemusíš." Usmála se na něj.
Sasuke se skoro otřásl, on a milovat ji?
"Čemu jsi na slově NE nerozumněla? Tomu N nebo E?" Počastoval ji nepříjemným pohledem a zmizel.
Sakra, musím s ní něco udělat. Myslel si. Ale co, sakra? Po chvíli se mu rozhýbaly jeho mozkové závity a vymyslel geniální(alespoň podle něho) plán.
"Těš se Sakuro, vsadím se, že na smrt půjdeš s úsměvem." Řekl si pro sebe a na tváři se mu rýsoval nehezký úšklebek.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one